Všichni jsme už někdy slyšeli, že kyslíkovou masku si nasazuje nejdříve rodič a teprve pak má pomoci svému dítěti. A také, že zachránce se musí postarat nejdříve o své vlastní bezpečí, než poskytne pomoc druhému. Stejné pravidlo platí i ve všech krizích a náročných situacích. Dobře se postarat se sami o sebe je to nejlepší, co pro sebe a své okolí můžeme udělat. Jak na to?
V době krize si dovolte dělat věci „jen“ na 80 %. Je to v pořádku.
Musíte každý den vařit? Dělat s dětmi úkoly? Vysávat? Odpovídat ihned na všechny e-maily? Vyhovět každému, kdo si s vámi chce popovídat? Anebo je slovo „musím“ nebo „měl bych“ jen ve vaší hlavě? Kdo určuje, co „musíte“ a co „byste měli“? Jste to většinou vy sami.
Nemusíte splňovat představy ostatních o tom, co máte nebo nemáte dělat.
Pokud procházíte náročným obdobím, šetřete síly. Zrušte vše, co není nutné. Řekněte si, že každý den některé věci prostě NEUDĚLÁTE. Nezacvičíte si. Nebudete meditovat. Nebudete se tvářit šťastně a pozitivně. Neuvaříte teplou večeři. Nebudete vyhánět děti od televize.
