Na otázku „Jak se máš?“ obvykle odpovídáme naučenou frází „Dobře / jde to / v pohodě…“. Na zdvořilostní otázku dáváme zdvořilostní odpověď. Ale víme my sami, jak se vlastně máme? Co prožíváme? Jak se cítíme?
Překvapivě mnoho lidí má jen omezený „slovník“, kterým mluví o svých pocitech. Zahrnuje obvykle slova jako „dobře / špatně“, „hlad / žízeň“, „naštvaný / v pohodě“, „unavený“, „ve stresu“ apod.
V komunikaci s druhými se ale díky takto omezenému slovníku ochuzujeme o neuvěřitelně pestrou škálu toho, co prožíváme. Zejména v blízkých vztazích by bylo skvělé vědět přesněji, co ten druhý cítí. Viděli bychom svět jeho očima a mohli bychom se vyhnout nedorozuměním.
Naučte se pojmenovávat své pocity a sdílet je s ostatními.
Sami sobě položte otázku:
Co teď prožívám? Jak se cítím?
K pojmenování svých pocitů můžete využít tyto „taháky“.
Pro pokročilé: Zavřete oči a zkuste si uvědomit, kde v těle daný pocit cítíte. Je to v břiše? Na hrudi? V nohách? Nadechněte se do tohoto místa a s výdechem se uvolněte.
